Začalo to asi šest měsíců po porodu.
Miminko se začalo v noci budit každou hodinu – a já netušila proč. Byla jsem vyčerpaná, nevyspaná, a pomalu jsem se hroutila. Když jsem se podívala kolem sebe – v televizi, v knihách o rodičovství, nebo v běžných rozhovorech – všude byly děti, které už spí celou noc.
Čím víc jsem se snažila miminko uspat, tím víc bylo vzhůru. A čím víc plakalo, tím víc jsem byla úzkostná a podrážděná.
Chtěla jsem prostě jen spát.
Točili jsme se v kruhu napětí, vyčerpání a viny.
Pak jsem jednou v noci vykřikla na své osmiměsíční dítě:
„Proč prostě nechceš spát?!“
Ale samozřejmě – nešlo o něj.
V ten moment se ve mně něco zlomilo.
Na povrch vyplaval strach – že něco dělám špatně, že jsem hrozná máma.
A pod tím? Staré, nezpracované rány z dětství. Vzpomínka, kterou jsem slyšela celý život: jak jsem jako batole usnula v koutě jeslí po dlouhém pláči… a nikdo ke mně nepřišel.
Jak říká Dr. Shefali Tsabary:
„Vaše dítě není problém. Vaše dítě je zrcadlo.“
A moje dítě… bylo opravdu silné zrcadlo.
💡 Obrácení pozornosti dovnitř
Něco ve mně vědělo, že musím jít hlouběji.
Místo abych se snažila opravit chování svého dítěte, začala jsem zkoumat svůj vlastní vnitřní svět. A zároveň jsem si začala hledat nové informace o dětském spánku – ne podle očekávání společnosti, ale podle intuice, laskavosti a skutečných potřeb.
Jako dar z nebe ke mně přišla kniha S láskou o dětském spánku.
Zcela změnila můj pohled.
Přestala jsem se ptát „Co je s mým dítětem špatně?“ a začala jsem se ptát „Co moje dítě potřebuje?“
A tím začala má dlouhá cesta.
🌱 Uzdravování, vrstva po vrstvě
Popravdě – nic se nezměnilo přes noc.
Uzdravování bylo (a stále je) maraton. Vždy přišla nová výzva – a s ní i pozvánka jít ještě hlouběji.
Tehdy jsem pracovala s tím, co bylo k dispozici: psychoterapie, meditace, čínská medicína, kraniosakrální terapie.
Pak do mého života přišlo RTT – a všechno se zrychlilo.
Najednou jsem měla nástroje, jak se dostat ke kořenům svých vnitřních zranění.
Později jsem se setkala s energetickým léčením.
A s ním přišla ještě hlubší práce – rychlejší, jasnější. A co víc – mohla jsem ji použít i pro své dítě.
👶 Moje dítě, moje zrcadlo, můj učitel
Moje dítě se stalo mým největším učitelem.
Ukazovalo mi, co nefunguje.
Odhalovalo, kde ve mně stále běží staré programy, kde žiji podle zastaralých přesvědčení.
Vedlo mě – někdy jemně, někdy tvrdě – k pokoře.
Musela jsem se zjemnit.
Musela jsem opustit své ego.
Musela jsem se otevřít neznámému.
💬 Pozvání pro Vás
Pokud ve Vás Vaše dítě vyvolává silné emoce nebo zasahuje citlivá místa, neznamená to, že selháváte.
Znamená to, že jste pozváni ke změně, k uzdravení.
Být citově zasaženi není chyba – je to příležitost.
K uzdravení. K učení. K růstu.
Můžete se znovu stát rodičem sami sobě, zatímco jste rodičem pro své dítě.
Ty nejbolestivější momenty nám nakonec pomohly vyrůst.
Pomohly nám vybudovat něco krásného: skutečné spojení, opravdovou blízkost.
A během té cesty jsem objevila i své poslání –
provázet další rodiny na jejich vlastní cestě.
Tak se ptám:
Co Vám chce Vaše dítě ukázat?
Zastavte se. Zamyslete se. Zapište si to.
Sdílejte v komentáři – nebo se mi ozvěte, pokud byste chtěli jít hlouběji, s doprovodem.